Allaskuvlla Váidalanlávdegoddi

Allaskuvlla Váidalanlávdegoddi lea eiseváldi mas lea doaibman geahččalit váidalusaid muhtin mearriduvvon áššiin universiteahtain, allaskuvllain ja ámmátallaskuvllain. Váidalanlávdegoddi lea maŋemus mearrideaddji áššiin, iežá sániiguin – Váidalanlávdegotti mearrádusa ii sáhte váidalit.

Váidalus

Jos háledat váidalit mearrádusa Allaskuvlla Váidalanlávdegoddái de galggat dan čálalaččat dahkat. Čállosisttát dieđihat makkár mearrádusa váidalat ja makkár rievdadusa mearrádusas háledat. Lea maid dehálaš don čilget manin siđat dát rievdadus berre duohtandahkkot. Dieđusge maid váidalussii čálát nammačállosat ja dieđihat čujuhusat (lea vuogas jos maid dieđihat telefovdnanummarat ja e-boastačujuhusat). Váidalit sáhttá dušše son geasa mearrádus guoská.

Gosa sáddet váidalusa?

Čálus sáddejuvvo dahje guđđo universitehttii, allaskuvlii dahje ámmátallaskuvlii mii lea mearrádusa dieđihan. It galgga sáddet váidalusat njuolggá Allaskuvlla Váidalanlávdegoddái. Gosa, iežá sániiguin makkár eiseváldái galggat sáddet váidalusat logat čálalaš mearrádusas maid váidalat

Váidal áigemearis

Váidalus galgá leat mearridaneiseválddis golbma vahkus dan beaivvis go oaččut oasi mearrádusas.

Go guoská virgebidjanáššiide rehkenasto áigi dan beaivvis go diehtu mearrádusa birra biddjui oahppobáikki dieđihantávvalii.

Lea dehálaš váidalit áigemearis. Jos it váidal dieđihuvvon áigemearis de váidaleapmi sáhttá hilgojuvvot.

Váidalusa hálddašeapmi

Go váidalus lea ilbman universitehttii, allaskuvlii dahje ámmátallaskuvlii de iskojuvvo jos váidalus lea dahkkon njuolga áiggis. Muhtimin allaskuvla maid sáhttá rievdadit ovdalaš mearrádusa. Jos nu ii šatta de váidalusat ovttas guoskevaš áššebáhpiriiguin guđđojuvvo geahččaleapmái Allaskuvlla Váidalanlávdegoddái.

Ášši gieđahallan álggahuvvo dallego Allaskuvlla Váidalanlávdegoddi lea ožžon áššebáhpiriid ja cealkámuša universiteahtas, allaskuvllas dahje ámmátallaskuvllas. Lávdegoddi sádde váidaleaddjái cealkámuša váidalusas. Váidaleaddji oažžu máŧolašvuođa sáddet cealkámuša lávdegoddái.

Gieđahallanáiggi guhkkodat lea gitta das makkár ášši lea. Dábálaččat sisaváldináššit mearriduvvojit moatti vahkus, iežá studeantaáššit ja virgádanáššit sáhttet ádjánit moadde mánu.

Allaskuvlla Váidalanlávdegotti mearrádusat leat almmolaččat dallego lávdegotti ságadoalli lea dárkkistan mearrádusa. Mearrádus sáddejuvvo váidaleaddjái ja universitehttii, allaskuvlii dahje ámmátallaskuvlii. Virgádanáššiin sáddejuvvo mearrádus maiddai sutnje gii virggi oaččui.

Čuovvovaš áššiid ii sáhte váidalit

Dákkár mearrádusat stáhtalaš universiteahtain ja allaskuvllain (allaskuvlaásahusas 12 kap. 2 §, 1993:100) ii sáhte váidalit:

  • virgádanmearrádus universiteahtas dahje allaskuvllas (earret doktorándda virgádeapmi),
  • mearrádus ahte ohcci ii deavdde dohkálašvuođa gáibádusaid ja mearrádus ahte ii erret dohkálašvuođa eavttuin sisaváldimis oahpahussii vuođđo- ja ovdánandásis,
  • mearrádus ánsun dohkkehit oahpa dahje bargovásiheami,
  • hilgun studeantta gáibádusas luohpat bákkolaš oahppaoasis,
  • mearrádus loahpadit návccaidis doktorándda dutkiohppii ja mearrádus ahte doktoránda ii galgga oažžut návccaid ruovttoluotta, ja
  • hilgun gáibádusas oažžut eksáma- dahje gurseduođaštusa.
  • mearrádus ii miehtat ohcamii sus gii lea beassan vuođđo- ja ovdánandási ohppii beassat sáhčalit álggaheami dahje joatkit oahpas maŋŋil oahppoorusteami.
  • Mearrádus universiteahtas dahje allaskuvllas main stáhtas lea isitvuohta dainna ákkain ahte mearrádus rihkku vealahangieldduid dahje gieldu goasttuhemiide (vealahanláhka, 2008:576).
  • Mearrádus ruovttoluotta gáibidit oahppadoarjagiid doktoránddain (láhkaásahus (1995:938) doktoránddaid loahppadoarjagiid birra).
  • Mearrádus universiteahtas dahje allaskuvllas addit studeantaovttastussii studeantasearvvi seađu dahje jos studeantasearvvis dás ovddos ii galgga leat dakkár seahtu (studeantasearvvi láhkaásahus (2009:769)).
  • Mearrádus giddet studeantta oahpus gii ii leat máksán oahppodivadagas (láhkaásahus (2010:543) universiteahtaid ja allaskuvllaid almmuhandivadaga ja oahppodivadaga birra).
  • Mearrádus oahppadoarjagiid birra (láhkaásahus (2016:706) dievasmahttin pedagogalaš oahpa birra mii láidesta ámmátoahpaheaddjieksámenii sidjiide geain lea eksámen dutkidásis).

Mii guoská ámmátallaskuvla ohppii sáhttá čuovvovaš mearrádusaid váidalit (láhkaásahus (2009:130) ámmátallaskuvlla birra): Hilgunmearrádus ovddasvástideaddji oahppalágideaddjis studeantta gáibádusas oažžut eksámen- dahje oahppanduođaštusa.

Láhkaásahusa jelgii oažžu dasa lassin váidalit čuovvovaš mearrádusaid universiteahtas dahje allaskuvllas gos stáhtas lea isitvuohta:

  • mearrádus ahte ohcci ii deavdde oahpa dohkálašvuođa gáibádusaid beassat oahppin ja
  • mearrádus ánsun dohkkehit oahpa

Mearrádus makkár dási gelbbolašvuohta vástida (láhkaásahus (2015:545) vásáhusaid birra gelbbolašvuođain eallinagi oahppamii.

Oktavuohta

Allaskuvlla Váidalanlávdegoddi/Överklagandenämnden för högskolan
Boksa7249
SE-103 89 STOCKHOLMA
Ruoŧŧa/Sverige

Tel: + 46 (0)8 563 087 00
Fáksa: + 46 (0)8 563 085 50
E-boasta: onh(at)onh.se